Odjíždí farmář na trh a...

„Ale já žádné prášky neberu,” brání se policistům z protidrogového známý dealer.

Zákazník přijde do potravin a žádá půlku hlávky salátu. Prodavač mu ji nechce dát, že prodávají jen celé hlávky, ale zákazník je neodbytný, tak se jde zeptat vedoucího.
„Šéfe, ňákej debil chce půlku hlávky salátu.”
Najednou zjistí, že zákazník stojí za ním, tak se snaží rychle situaci zachránit: „A tadyten pán by chtěl tu druhou.”
Vedoucí svolí, a tak zákazník dostane žádanou půlku, ale zavolá si ještě prodavače k sobě.
„Líbilo se mi, jak jste zareagoval. Jste pohotový. Ale máte moravský přízvuk. Odkud jste?”
„Z Ostravy.”
„A proč jste v Ostravě nezustal?”
„Ale, co tam? Tam jsou jen same kurvy a horníci.”
„Znam Ostravu, moje žena je z Ostravy.”
„Fakt? A kde fárá?”

Potkají se dva Pražáci v metru: „Čau, kam jedeš?”
„Do Brna.”
„Metrem?!”
„No, vystupuju na Českomoravský.”

Paní baronka Weinsteinová pořádá večírek při příležitosti svého vstupu do společnosti. Vše, jak se zdá, pokračuje k úplné spokojenosti, ale náhle, zrovna když se podává káva, rozpačitý šum mezi dámami: „Paní baronko, u vás se kostky cukru nabírají z cukřenky prostě rukou?”
„No jistě, co by na tom mělo být zlého?”
„No víte, paní baronko, ono to není zrovna apetitlich, když pánové jdou na záchod, no a pak na ten cukr sahají.”
„Ach tak, ale co s tím?”
„Nejlepší věc, co můžete udělat, je pořídit kleštičky, nejlépe stříbrné.”
Baronka slíbí toto nedopatření napravit. A zanedlouho se u ní opět schází vybraná společnost na večírku: „Ale paní baronko, co to má být. Kde jsou ty kleštičky?”
„Jen se račte zajít podívat na pánský záchod - tam jsou v plné připravenosti.”

„Škola, základ života,” cituje ve společnosti zámožný podnikatel. „Tak jsem ji klukovi koupil.”

Někde ve Vysokých Tatrách: „Ej, bača, pěkný kožuch máš. Kdes ho sehnal?”
„Od partizánů.”
„Ej, moc pěkný. Dej mně ho.”
„To tak, sám si zastřel!”

Chytí Ostravák zlatou rybku.
„Pusť mne a splním ti tři přání.”
Tak horník rybku pustí a povídá: „Já chci, aby takové industriální skvosty, jaké jsou v Ostravě, byly i v Praze.”
Stane se tak, načež druhé přání zní: „Teď chci, aby tam dělali i v sobotu a v neděli.”
„Tak, už tam dělají i v sobotu a v neděli,” povídá ryba a už netrpělivě čeká na poslední, třetí přání.
A havíř na to: „Kurva, dyť já chcu být Pražák!”

Co je noční můrou narcisty?
Být štěstím celý bez sebe.

Jaký jazykolam mají nejradši feťáci?
„Tři sta třicet tři stříbrných stříkaček...”

„My na vesnici vstáváme se slepicema,” vypráví dceři stará Otrokářová.
„To my tady ve městě s popelářema.”